Dojeli jsme městskou do centra Klaipedy, prošli se tam po náměstí a nasedli na trajekt kterej nás převezl na ostrov Kurská kosa.

Ten je dlouhý 98 km, půlka leží v Litvě a druhá půlka v Rusku. Hned po přistání  začalo pršet, ale než jsme došli k první pláži tak už bylo zas slunečno.

Eliška měla na noze tři prasklý puchýře, tak si to tam trochu ošetřila, posvačili jsme černý olivy s parmazánem a došli přes les k jediný silnici co tu vede a chytli stopa k národnímu parku ve kterým jsou zase písečný duny.

Měli to ale omezený tak, že se smělo jen po jedný pěšině a ještě chtěli vstupný, takže jsme radši šli okolo lesem a rozbalili náš tábor na hranici toho NP.

Eliška si hrála se svejma puchýřkama a a já si šel ještě před spaním zaběhat do dun.

Byl krásný večer plný hvězd, tak nás trochu překvapil noční liják, kdy jsme na rychlo začali stavět přístřešek a do rána se snažili spát úplně mokrý a navíc v mraveniště.

Nebylo nám moc do zpěvu, tak jsme to všechno jen zpakovali a vrátili se na hlavní stopovat. Měli jsme štěstí a během 20 minut jsme jeli autem do Nidy. To je malé rybářské město u hranic s Ruskem. Tam jsme zašli na molo vysušit naše věci a uvařit si něco k snědku.

Před nosem nám ujel trajekt zpátky do Klaipedy, takže jsme si prošli Nidu a zkusili zase stopovat.

Měli štěstí, protože nás hned vzal týpek co jel z pětidenní párty a centru Klaipedy jsem s ním šel omrknout obytňák co chce koupit jeho kámoš z Anglie. Potom nás hodil na benzinku u dálnice směrem Palanga kde si nás zanedlouho převzala paní co nás vyhodila v centru u kostela.