Po snídani jsme šli k hlavní a jediné silnici na poloostrově Hel a dojeli přímo do městečka Hel. Zrovna byl státní svátek a prodloužený víkend takže všude lidí jak nasráno. U pomníku stáli vojáci a měli tu pár aut na ukázku.

Došli jsme na pláž kde byla hlava na hlavě a prošli pobřeží a molo odkud jezdí trajekty do Gdaňsku.

Potom jsem zašel do muzea rybolovu protože mělo na střeše pěknou vyhlídkovou věž.

K obědu tedy nemohlo být nic jiného než rybka.

Když jsme dojedli, byli dvě hodiny a probíhalo krmení tuleňů v místní záchytné stanici. Bylo to tam ale zase moc lidí a nekonečná fronta, takže jsme to odpískali a šli zase stopovat.

Vzal nás mladej týpek kterej pospíchal na koncert kapely Korn a po dvou hodinách nás vyhodil ve městě Wicko, to už bylo jen pár kilometrů od Leby kde začíná národní park Slowinski a v něm jsou slavné polské duny (wydmy ruchome).

Ve městě byl sraz motorkářů a ještě k tomu ten svátek, takže všude pořád davy lidí. Byli jsme rádi že už jsme v lese a před námi 8 km dlouhá cesta k nejvyšší duně. Světlo ale ubývalo a tak jsme to vzali zkratkou na pláž kde jsme se vykoupali a přespali do rána.

Z rána jsme vylezli na tu nejvyšší dunu a pak vláčkem zpátky do civilizace, protože to vypadalo na déšť a taky jsme byli dost hladoví a bez vody.

K obědu jsme si dal polskou klasiku De vollaile a bylo to moc dobrý, teda až na ty hranolky.

Kdyz jsme vyšli na konec města stopovat, začalo hrozně pršet. Stáli jsme v pláštěnkách u silnice asi půl hodiny než se někdo smiloval a vzal nás a na okraj Gdaňsku. Tady jsme zašli do cukrárny na kafe a vymysleli další plán. Mělo pršet celou noc, tak jsme se rozhodli pro hostel v centru. V noci jsme ještě šli po památkách a na pár pivek.

Dneska už je zase krásně, takže pokračujeme na východ směr litevské hranice.