23.Února

Getrudino sedlo byla pro mě asi největší pecka z celýho jižáku. Nenápadná stezka vedoucí údolím – v létě suchou písčitou řekou a pak po šutrech. Kolem teda slušný hory a tenounký pramínky vody z tajícího sněhu dlouhý několik stovek metrů, ale hrabete se dál a pak už jen wow wow wow.

Trochu jsme už na tom byli bídně s vodou a jít na celodenní track bez ní není úplně chytrý. Naštěstí první wow – úžasnej vodopádek, kde si natočímě vodu z posledního sněhu rovnou do flašky, tu hned vypijem a natočíme novou.

Kousek dál, cesta vede konečně do kopce a po pěkný skále. Druhý wow, bazénky plný čistý ledový vody, vypadá to jak v přírodních lázních a přísaháme, že cestou zpátky si to do toho určitě vlezem.

Třetí wow – jezero. Hele proč támhle sedej všichni ty lidi? Tyvole, tady je jezero jak kráva. Má tak sto metrů na dýlku a hloubku asi nikdo nevyzkouší. Ok, dáme tady piknik.

Sežvejkal jsem tousťák se sýrem a už mě to táhlo dál. I když pokec s lidma u jezera byl fajn, hrozně nám spojlerovali (tj. prozrazovali co bude před námi na cestě vzhůru), takže jsem radši šel napřed ať to nevim od nich.

Další věc co mě zaujala, sněhovej přístřešek. Slunce na něj akorát začalo dopadat a z jeho tání se vytvářel větší a větší proud, který se valil dolů k vodopádu kde jsme si napouštěli láhve.

Co tu máme dál, skály všech nemožnejch tvarů, jak je pěkně ten ledovec vybrousil když po nich ujížděl do toho údolí, na těch jsem se taky pár minut vyblbnul.

Lezu dál nahoru a boom druhý obrovský jezero, který zásobuje to spodní jezero.

Teď si řikám, už to tu nemůže bejt asi lepší. Když se ale dohrabu nahoru na okraj sedla a vidím před sebou Milford Sound pokrytej hustou džunglí a s oceánem v dáli a vodopádama ze všech stran, je mi jasný že tohle je prostě best of jižák.

Pár desítek minut jsem jenom čuměl dolů a všecko fotil. Finja pak poznamenala, že jí tamta holka řekla, že tu je ještě třetí jezero. To mi už hlava nebere, ale jdu se podívat. No jo, prostě taková kaskáda třech jezírek zapasovaná na tohle perfektní místo a dokonce stan ve kterym někdo plánuje přečkat noc.

Trek byl jen 3.5km, ale nám to zabralo s tim čuměnim na všechno přes půl dne. Cestou dolů potkáváme ještě trojici papoušků Kea co nám předváděj divadlo aby něco dostali, ale nás neobměkčej, takže nasraný po pár minutách pózování odlítaj.