1. – 5. Května

Další den ráno jsem měl bus do Penangu což je ostrov na severo západě Malajsie. Jel jsem vlakem na autobusák, tady jsem dostal boarding pass u přepážky a čekal v čekárně. Mezitím přišla paní že můj bus nejede a ať si vyzvednu novej ticket, tak jsem se zas plahočil o patro vejš, tam mi dali bus o hodinu pozdějš a doplatil jsem rozdíl v ceně 50 centů. Bus byl v pohodě, pohodlnej, cesta až na ostrov 4 hodiny s jednou zastávkou na čůrání. Vyhodil mě na nádraží odkud jsem vzal MHD do centra Georgetownu.

Ubytoval jsem se v nejlevnějším hostelu a byla to chyba. V noci byla ukrutná bouřka a přestala jít elektrika, takže nejela klima ani větráky. Přes den to moc neopravili takže druhá noc tady byla taky hrozná.

Ráno jsem si půjčil předraženej skútr a objel ostrov.

Za každou hovadinu se tu musí platit víc než bych chtěl dát. Všechno zajímavý tady nazývají museum, jako třeba muzeum koření, upside down museum, ghost museum, zní to dobře ale jsou to spíš ptákoviny pro děti.

Přestěhoval jsem se na hostel Tipsy tiger, kde každej večer jsou dva drinky zdarma na baru a dá se koupit za 40 pass na all you can drink, ale jenom do 11:30 pak zábava končí a jde se ven na pub crawl.

Poznal jsem tady hromadu skvělejch lidí ale taky blbečky který sprejujou hasičák v dormu ve 3 ráno nebo celou noc šukaj na posteli podemnou, což neni cool.

Jeden den jsem si dal challenge a šel se Švédem Markusem na kopec. Nejkratší cestou to bylo 15km skrz město a pak stoupák z nuly do 830m skrz džungli ve 32 °C.

Jako byl to fakt očistec, nikdy v životě jsem se nepotil tak jako tady.

Asi po 5 hodinách jsme vylezli nahoru a dali si houbovou polívku na kterou jsme čekali 40 minut.

Na cestu zpátky už Markus rezignoval a jel dolů výtahem protože měl sedřený nohy od svejch pitomejch kraťasů s vnitřní síťkou.

Já si to naopak dal dolu ještě delší cestou skrz botanickou a ten den v nohách krásnejch 35km.

Penang je prej hlavní město jídla v Malajsii a je to znát. Výběr je to opravdu velkej a jíst se dá na každym rohu.

Jídlo ale není všecko a tak jsem se rozhodnul, že se vrátim na dva tejdny zpátky do Vietnamu, kde si to víc užiju a ještě ušetřim. Nechal jsem svojí krosnu na hostelu v úschově a vyrazil jen s příručnim batohem do který jsem nacpal všechno co potřebuju.