28. Dubna

Let do KL byl fakt za trest. Předchozí noc jsem byl dost zaneprázdněnej a vůbec jsem nespal. V letadle jsem měl to nejhorší místo a pořád mi jen padala hlava ze strany na stranu. Na letišti jsem koupil simku s 9GB dat za 50 ringgitů a vzal nějakej bus do centra. Hostel jsem vybral ten druhej nejlevnější v China town, což je takový centrum KL odkud není nic moc daleko. Dokázal jsem si zajít jen na jídlo a pak jsem spal jak nemluvně až do rána.

Druhej den jsem prošvih snídani zdarma a tak jsem šel hladovej do botanický. Začalo ale hodně pršet a všechno kromě vesmírnýho centra a národního muzea bylo rázem zavřený.

K večeru se zas vyčasilo tak jsem ještě vyrazil na vyhlídku na KL tower.

Je to moje čtvrtá věž do sbírky a atrakce tohodle typu mě fakt bavěj.

Pořád jsem ale cejtil velkou nespokojenost s Malajsií, především jak se lidi chovaj, nikdo se na mě neusměje, nikdo se nebaví, na hostelu to bylo taky hodně potichu, každej na notebooku nebo četl knížku. Ceny za pivo nebo alkohol jsou tak přehnaný, že si to nechci ani dovolit. I to ubytování je tu dražší s nižšim komfortem než ve Vietnamu. A lidi zastavují na semaforech a ulice se nedá jen tak přejít kdy se mi zlíbí.

No třetí den jsem jel vlakem na konec města podivat se na Batu caves. Je to obrovská jeskyně v který je Hinduistickej chrám a vedle je ještě jedna menší, která je placená a v ní jsou různý barevný sochy.

Nebylo to špatný, viděl jsem hodně opic, skvěle se najedl a skoro nic to nestálo.