24. Dubna

Ze Sa py jsme měli zase noční bus, Stefan ale omylem jel s jinou společností. Mě vyhodili v centru v 5 ráno, tak jsem si hodil věci na hostel vedle katedrály a Stefan musel vzít taxík protože ho vykopli z busu 10 km od centra.

Zašli jsme na poslední jídlo a pivko a potřetí jsme se rozloučili. Jeho let byl v 9 ráno, tak musel mazat na letiště. Já jsem si schrupnul na hostelu v relax zóně a ve dvě odpoledne jsem dostal vlastní postel.

Zbejvaly mi posledni 3 dny a tohle bylo nejlepší místo kde jsem je moh strávit. Tenhle hostel byl fakt jeden z nejlepších v kterym jsem byl. Nejen ze měl na střeše třípatrovej bar, bohatý a chutný snídaně, ale taky rozdával 3x denně sud piva aby se všichni hosté sešli na jednom místě a mluvili spolu. Tohle fungovalo velice dobře a během 3 dnů jsem si připadal, že znám každýho. Kdybych se znovu ocitl v Hanoji, tak volim jedině Chien hostel.

Holky pálej papíry pro Budhu na ulici.

Původně jsem měl v plánu si dát kurz vaření, ale nakonec jsem to musel odpískat, když jsem vlastní vinou přišel o mobil a peněženku. Koupil jsem si ale hned novej, kterej se jmenuje Wiko Robby, byl za pár šupů a umí skoro všechno co potřebuju.

Šel jsme teda aspoň po památkách, navštívil jsem pagodu, Ho chi minovo muzeum a botanickou.

I takhle skromně může vypadat kadeřnickej salón.