17. Dubna

Z Tam Coc jsme podcenili autobus a nezabookli ho zavčasu, takže večerní na ostrov Cat Ba byl vyprodanej. Další možnost byla jet ráno v 6, ale to se nám zas nechtělo vstávat tak brzy. Poslední šance byla jet ve 4 do Hanoje a pokusit se chytit nějakej noční bus odtud.

Když jsme tam dorazili tak zas lilo a ve všech kancelářích nám řekli, že tam nic přes noc nejezdí protože to navazuje na trajekt a ten je jen přes den. Znamenalo to teda strávit klidnou noc v Hanoji abysme ráno byli čerstvý na tu parádu.

Našli jsme levnej hostel jen za 90 přímo v centru i se snídaní, hodili si dovnitř jen zavadla a vyrazili na obhlídku města. Trochu pršelo, tak jsme zalezli na polívku a pár piv. Prošli centrum křížem krážem a už jsme jako mířili do postele, ale při hledaní nějakýho otevřenýho obchodu, jsme potkali partičku lidí před hostelem, který chtěli vyrazit na nějakou párty. Přidali jsme se k nim a po hodině neúspěšnýho hledání klubu, jsme vzali taxik kterej nás někam odvez.

Byl to takovej klub pro mafiánský bossy ale viděl jsem tam i nějakýho tlustýho nerda co měl asi hodně našetřeno a kolem sebe 5 koček. Za pivo chtěli 75 táců a místo panáků prodávali celý lahve kolem milionu a půl. Jedna z Kanaďanek co tam s náma přišla se vybarvila jako že má bipolární poruchu a když se trochu napije tak jí to propukne. Dala nám tam hroznej kotel, házela kolem sebe peníze, napadala obsluhu, brečela a pak za dalších 5 minut byla v euforii radosti a tancovala v kleci na pódiu, jak kdyby se nic nestalo. Djka hrála docela dobře, tak jsme zapařili a seznámili se s nějakejma Evropanama co tam žijou dlouhodobě. Ty nás vzali na afterparty do menšího klubu, kde jsme si pouštěli vlastní muziku z youtube a nad ránem se jeden kluk z naší skupiny popral s Indem, kterej hrozně provokoval, tak jsme radši vypadli. Někdo zaplatil taxík zpátky do centra, tak jsme se rozloučili a vrátili se na hostel. Akorát čas na snídani potom rovnou do busu.