Předpověď nelhala a opravdu celé dopoledne v Miláně propršelo. Všechno jsem zabalil mokrý a šel si vystát frontu na zaplacení kempu. Krmil jsem kolem běhající kuřata a pávy a zkrátil jsem si tak dlouhou chvíli.

Dal jsem si pak kebab v nějaký vesnici a tak ve 2 odpoledne jsem byl u dálnice.

Byly tam i dvě šlapky, ale docela rychle se našli zákazníci a odjeli pryč. Taky tam byl skútr.

Pak mě vzala milá paní co trochu uměla mluvit a hodně se snažila na rozdíl od jinejch řidičů. Vyhodila mě ale normálně na dálnici u napojení na jinou dálnici, takže v tomhle místě nemohl nikdo zastavit a ani ja jsem tam neměl co dělat. Došel jsem tedy za mýtnou bránu a tam mi asi po 2 hodinách zastavil pořádnej velkej kamion. Takže jsem byl rád, že se tim konečně svezu. Seděl jsem sice na odpadcích, ale chlápek se snažil komunikovat jak jen to šlo. Na benzínce pak vykydal odpadky do pytle, koupil nám kafe (takový to prťavý italský silný jak je na jedno srknutí) a nainstaloval si google translate. Pak už zbytek cesty jsme se bavili jenom tím že on mluvil italsky do translatoru a ten na mě zas mluvil česky a on to pak ještě česky opakoval a pořád jsme se smáli. Vyhodil mě v půlce cesty na benzince a bylo asi 7 hodin. Zkusil jsem teda ještě štěstí a další pán mě vzal do Genovy. Až tady jsem zjistil že to je vlastně Janov, to obrovský přístavní město.

Zašel jsem najít free wifi a pak do hostelu, kde měli plno, ale doporučili mi jeden až na vrcholu města. Nevěděl jsem kde přesně je, tak jsem si to namířil někam do přírody a cestou jsem ten hostel náhodou našel. Je se mnou na pokoji Íránec, dva Brazilci (táta se synem) a jeden co nemluví (asi Ital). Popovídali jsme si o našich zemích, o cenách, politice i náboženství až z toho kluci usnuli. Přemejšlim, že si tu vezmu ještě jednu noc, protože tu chtěj jenom 15€, je to tu docela v pohodě a Janov vypadá hodně zajímavě.