Tak jsem byl dneska na tom pohovoru v Aucklandu. Předtím jsem se ještě zastavil v asijskym supermarketu a koupil kilo oolongu a kilo jasmínovýho čaje. Na pohovor jsem přišel o 5 minut pozdě, kvůli všudypřítomný zácpě ve městě, ale nikomu to nevadilo. Všech 16 dalších uchazečů o pozici technika ve firmě Clear Vision už bylo uvnitř, seděli na svejch místech a poslouchali prezentaci. Zajímavý bylo, že jsem byl jedinej bílej člověk z uchazečů, všichni ostatní pravděpodobně Indové různých odstínů.

Všichni se chovali moc příjemně a přátelsky, ale šéfik Sam se nás snažil co nejvíc vystrašit hned na začátku, že to je špinavá práce, že budem dělat občas výkopy, budem v bahně, větru a dešti. Nikoho to ale neodradilo, tak si nás pak vzali na druhý kolo jednoho po druhym a to šlo docela dobře. Zdálo se mi že je hodně spokojenej s mejma předchozíma zkušenostma co mam v životopise a dostal jsem se do užšího výběru. Potom jsme měli jakousi praktickou zkoušku, kde nám dali plastovou krabici, dva kusy optickýho kabelu, ale neřekli co s tim máme dělat. No tak jsem to přišrouboval na zeď, do toho jsem namotal ty dva kabely, jak jen úhledně to šlo a po chvíli řekli, joo dobrý, to stačí a šel jsem do dalšího kola.

To teprv přišlo to správný strašení. První 4 tejdny jenom školení – neplacený, potom tejden jako kopáč – za minimum, pak teprv ze mě může bejt asistent technika – po dobu 5 měsíců. Taky bych si musel udělat zkoušku z elektra, něco jako vyhláška 50 a zkoušku z bezpečnosti práce, to by mě dohromady stálo 500$ a nakonec bys si musel nechat předělat mezinárodní řidičák na Novozélandskej, to stojí asi 300$, složit test a udělat pár jízd.

Plat by začínal na 800$ tejdně, ale když bych makal jak jejich nejlepší Ind, tak bych se mohl dostat až na 2200$. Opravdu maj prej jednoho takovýho kluka, kterej dělá kazděj den od rána až do večera, včetně víkendů už skoro rok bez přestávky.

Jo, zapomněl jsem asi říct, že ta práce je primárně sváření optickejch kabelů a jejich instalace v budovách i venku.

Trvalo to celkem 2,5 hodiny, takže jsem odtamtud jel rovnou do Matakany na naší rozlučkovou večeři s olivákama. Bylo to fajn, měli jsme skvělý víno a 3 chody luxusního žrádla. Zejtra se ještě stavim u bosse Martina doma vyzvednout láhev olivovýho oleje, kterou nám nechá na zápraží, pro každýho jednu.