Kluci mi ještě jednu potvrdili, že práce na olivách platí,  tak jsem si sbalil věci a vyrazil na sever do vesničky Whangateau. Cesta byla 80km a trvala asi hodinu a čtvrt.

Jonas a Felix se flákali v obyváku a pán majitel mě vřele přivítal. Ukázal mi pokoj, postel, prostor v lednici, koupelnu, heslo na wifi a skásnul mě o 120$ za tejden (to je supr cena). Jo a taky se pochlubil že jeho žena je češka a přijde domů asi za 2 hodiny.

Vyšel jsem si na menší procházku, protože dům je hned na pobřeží. Před ním je akorát hřiště na rugby a pak pláž a oceán. Není tu ani obchod, vůbec nic. Nejbližší potraviny 6km a supermarket 18km. Budu si muset začít plánovat nákupy trochu dopředu.

Zejtra prej jdu teda sbírat olivy. Mam čekat v 8:15 (luxusní čas, ale jsem zvědavej do kolika budem makat) před barákem a někdo mě vyzvedne a ukáže mi cestu. Je to prej jen pár km. Platěj 15$ za hodinu na ruku každej den, takže to asi nedaněj a nezapočítává se mi to do prací v zěmědělství, který můžu potřebovat, kdybych se chtěl prodloužit vízum o tři měsíce. Ale to neva, hlavně že budou nějaký prachy.

Tohle je kocour Kito, ale říkají mu Tiger

Teráska s masivním stolem

Pohled od baráku na oceán a ostrůvky

Pláž a zase odliv, jako vždycky když jsem u vody