V srpnu největší pohoda.
Jeli jsme na reggae festival do Pomosu. Charlotte si pořídila skvělou dodávku, ale neumí řídit manuál, Jirka ani Bob nemaj řidičáky, tak to bylo na mě. Vyrazili jsme až za tmy, cesta do Pomosu je po dálnici asi 3 hodiny, takže když jsme tam dojeli, tak byla pořád tma. Na festivalu nám řekli, že to začíná až v sobotu v poledne a že jsme tam moc brzy. Nevadilo nám, zaparkovali jsme na pláži, pili piva a jedli brambůrky dokud jsme neusnuli.
Festival probíhal naprosto skvěle, slušně jsme se vyndali oba večery.
Cestou zpátky jsme jeli přes Troodos a zastavili se ve vertikální vesnici Kakopetria kde jsou výtahy mezi ulicema. Taky je to jedno z mála míst kde teče nějaký potok. Samozřemně jsme neodolali a trochu se v horkém letním dnu svlažili.
Během týdne jsem krátil čas krmením koček než přišel zase víkend a noc Persejdů. Na ty jsme vyrazili na moje oblíbené místo nad přehradou a spali tam na střeše vodojemu.
Než se Jirka probral, prozkoumali jsme zatím přilehlé budovy, stáje, myčku na koně a závodní okruh.
Další volné dny jsem chtěl udělat něco pro svoje zdraví a fyzičku, tak jsem šel pěšky na pláž v Zapallo bay což je asi 25km a druhý den zase zpátky.
Poslední víkend jsem byl pozvaný na kolegovu svatbu. Bylo to v kostelíku na útesu a potom hostina vedle pláže Nissi v Napě. Moc pěkné.
