První milá návštěva z Česka byla Eliška.

Vzal jsem si pár dní volno, pronajali jsme auto a vyrazili kolem ostrova.

Nabrali jsme směr na Troodos mountains a první zastávka byla u vodopádu kterej nestál ani za fotku. Bylo to u někoho na zahradě a ještě za to vybíral prachy. Druhej už byl lepší, ten je na týhle fotce a nakonec jsme viděli ještě třetí – Kalidonia Waterfall ke kterýmu se šlo asi půl hoďky. Ten byl taky v cajku.

Už jsme byli kousek pod vrcholem nejvyšší hory, ale bohužel počasí nám nepřálo a všechno bylo v mlze.

Popojeli jsme do vesnice Prodromos a z lesa na kopečku na nás vykoukla zajímavá stavba. Museli jsme to hned prozkoumat a našli jsme opuštěný hotel Berengaria. Otevřen v roce 1931 a zavřen 1984. Pověsti praví, že všichni tři synové co hotel zdědili tragicky zemřeli a stejně tak další dva zaměstnanci. To reputaci moc neprospěje.

Odtud jsme jeli serpentýnkama asi tři hodiny až do městečka Polis.

Ještě za tmy jsme došli na moje oblíbený kempovací místo v Akamaz kde jsme přespali do rána.

Po snídani pochod k blue lagoon a povinný mytí nohou.

Odpoledne jsem zase naskočili do auta a po zastávce ve vinařství jsme to vzali skvěle vypadající zkratkou kde jsme se zasekli asi na 3 hodiny a byli jsme rádi, když jsme se vrátili stejnou cestou na silnici.

Trochu jsme otestovali Piccanto v terénu, btw když mi ho v půjčovně předali mělo najeto jen 15km.

Kvůli časové ztrátě jsme přeskočili Adonis Baths a vyloupli se v Paphosu. Už se zase stmívalo a my jsme to riskli na Lara beach. Je to chráněná oblast, protože tam želvy kladou vejce, ale taky je tam jedna restaurace kde nás majitelka nechala přespat na travníku.

Už druhou noc jsem se moc nevyspal kvůli horečce a tak jsem zavelel, že si dáme trochu oddech a další noc budem spát už doma. Tenhle den jen chill v Paphosu.

Poslední den už jen zevling kolem Limassolu, krmení koček a pláž.

Pár dní na to s tu zastavil Sigi s Alanem.

Neměl jsem na ně moc čas, byl jsem pořád v práci, ale naštěstí se kluci zabavili. Jednou jsme se Sigim aspoň vylezli na kopec.

Po nich dorazil Stefan, muj kámoš z Vietnamu. Takže zase další dny pohody a kalení.

Tenhle měsíc se ještě konal street art festival, kde přimalovali pár novejch grafitů na zdi v centru.

a zahráli k tomu muziku.

Ještě mi zbyl čas na prozkoumávání přehrady a opustěnýho horskýho resortu nad ní.

Taky jsme pohnuli s kuchyní a začali vyrábět naší nestandartní linku.