5. – 6. Ledna 2018

Cestou zpátky na Kypr jsem si naplánoval 30ti hodinovej stopover v Izraeli, konkrétně v Tel Avivu. Na letišti jsem musel bejt ve 4 ráno, tak jsem radši jel do Prahy už večer a šel na pivko s Lumíkem, Kikinou a jejich roomíkama. Dokonce jsem si na hoďku nebo dvě schrupnul a pak už jako zombík dojel na letiště, prošel kontrolou, nastoupil a letěl, ale vůbec nic si z toho nepamatuju. Tentokrát jsem už jsem se trochu připravil – kvalitní sluchátka, klapky na oči a místo u vokínka.  

Byl pátek ráno a já dorazil do TA, kde chcalo jak dlouho nepamatujou. Sedl jsem na vlak kterej jel skoro do centra, ale k hostelu to bylo pořád asi 2 km. Nechtěl jsem promarnit den na vlakáči, tak jsem prostě šel a byl během chvíle uplně promočenej. Ten vítr mi dokonce serval takovou tu šprcku na batoh a někam si jí nepozorovaně odnes.

Na hostelu mě překvapila na recepci češka, která tam pracuje, ale bylo to trochu divný. Byl jsem zaskočenej a vypadal jak když česky neumím mluvit.

Zabydlel jsem se v hostelu Overstay, protože jsem s ním měl už dobrou zkušenost v Bangkoku a tady ta atmosféra byla taky hodně uvolněná.

Navlík jsem kraťasy, protože bylo docela teplo a zároveň furt přeháňky a šel se trochu projít.

Počasí bylo krásně proměnlivý a moře divoce rozbouřený.

Začal jsem v Jaffě, to je město který už je součástí Tel Avivu, ale je to tady všechno starý a pěkný, zato TA je spíš moderní, ale taky pěkný.

V pekárně jsem si koupil zelenou placku, kterou mi ohřáli a byla moc dobrá. Jinak celkově bylo dráž než tady na Kypru, takže jsem se moc nerozšoup.

K večeři jsem si nemoh dát nic jinýho než humus, protože každej kiosek jich tu má aspoň 20 druhů.

Druhej den ráno bylo krásně slunečno, posnídal jsem na střeše hostelu a asi v 11 jsem vyrazil na velkej okruh.

Tenhle obličej s fajfkou vypadá trochu jako barák.

Šel jsem do parku někde až pod Jaffou a pak po pobřeží asi 10 km do TA. Vlny byli pořád perfektní, viděl jsem několik lidí surfovat a taky jsem si několik minut počkal než vlna smete tuhle holčičku která jí provokovala.

Tohle je přístav v Jaffě, plnej malejch ouzkejch uliček a dneska i turistů.

Zašel jsem tady do galerie, ta byla zajímavá a zadarmo.

V centru jsem potkal českou restauraci, která nabízela točený, lahváče a pár českejch jídel.

Takle vypadaj Izraelský lováky, jmenujou se šekely a za 50€ jsem jich dostal 183, takže o 26 míň proti středovýmu kurzu.

Možná jsem si o Izraeli měl něco přečíst dopředu, zjistil bych třeba, že v pátek odpoledne až do sobotního večera nikdo nemaká. Teda hlavní tržiště, na který jsem se těšil, bylo prázdný, ale hlavně nejezdí busy ani vlaky.

Došel jsem si vesele a akorát na čas na nádraží a bylo zamčený. Zeptal jsem se kolemdoucích co se to děje a ti mi vysvětlili jak to v jejich zemi funguje. Jediná možnost je prý taxík, ale jsou dost vytížený, takže si počkám než mi nějaký přijede.

Přijel jeden se škodovkou a nabídl mi cenu 150 šekelů, což je víc než mě stála letenka, ale vzal jsem to. Nechtělo se mi zase vracet na hostel a kupovat si novou letenku na pondělí. Chtěl jsem si hlavně odpočinout než půjdu poprvý do práce.

Pán taxikář mi vyprávěl o českejch fotbalistech a českejch turistech a přitom mě vyhodil na teminálu jedna, což mi přišlo v pohodě, protože jsem na něj i přiletěl. Bohužel jsem tam zjistil, že mi to letí z dvojky, takže dalších 20 minut busem na T2, ale byl jsem ještě celkem v klidu, protože jsem pořád měl dvě hodiny času.

To jsem ale nevěděl jak fungujou Izraelský kontroly, nejdřív jedna fronta na kontrolu pasu. Tam jsem stál asi 40 minut a když jsem přišel na řadu, tak týpek vyvalil voči, proč jsem se neozval, že to takhle nestihnu. Provedl mě halou a mohl jsem díky tomu přeskočit celou frontu číslo 2, ale zároveň mě poslal na přísnější prověrku, protože jsem byl trochu podezřelej.

Stál jsem teda ve frontě 3 a zbývalo už jen 20 minut, musel jsem se tedy znovu ozvat a nechal jsem se protáhnout dopředu. Tam mi projeli všechny věci dvakrát a otestovali na stopy střelnýho prachu. Ok, prošel jsem a mohl jít rovnou bez dalšího čekání do letadla. Vyfasoval jsem opět moje oblíbený místo u okna, protože si tam můžu opřít hlavu a v klidu spát.

V 8 večer jsem dosedl v Paphosu a řikal si, tady už bude svět zase v pořádku, tady lidi pracujou i v pátek a sobotu. K mému překvapení jsem ale zjistil, že další bus do Limassolu jede až v 1:30 ráno. Měl jsem tři možnosti, jet taxíkem za 45€, půjčit si na den auto za 25€ nebo počkat na ten posranej bus a jet jen za 9. Koupil jsem si tedy to největší kafe, zkoukl 12 dílů HIMYM a ještě dokument Nagano 1998.