První týden v práci

IMG_20171114_131035

V TGI’s mi to vyšlo, původně jsem chtěl nastoupit na pozici myče nádobí, ale šupli mě na kuchaře, dokonce king’s station, kde se připravujou ty nejdražší jídla, tedy burgry a stejky. Ještě něž tohle začlo, musel jsem si opatřit správné boty. To mi zabralo dva dny a stejně nebyli uplně vyhovující. Dostal jsem dvě krásné uniformy a zástěru. Všichni tady na mě byli strašně milí a trpělivě mi vysvětlovali kde co najdu a učili mě jak krájet rajče nebo cibuli.

Možná už tušíte z toho že o nich mluvím v minulém čase, že jsem tam příliš dlouho nesetrval. V této firmě se velice dbá na hygienu, což obnáší časté mytí rukou vařící vodou a agresivním mýdlem a neustálé nošení vynilových rukavic pod kterými se vám zase potí ruce. To mělo krapet negativní dopad na moje problémy s exémem, který jsem do této doby dokázal celkem slušně potlačovat, ale co se stalo během týdne v těchto podmínkách není nic pěkného.

Další problém se rýsoval v tom, že vánoce jsou zde nejrušnějším obdobím a já už mám naplánovanou návštěvu v Čechách, na kterou bych zcela jistě nedostal volno.

Třetím důvodem bylo, že jsem byl v kuchyni jediný ne-rumunsky mluvící zaměstnanec. Ne, že by se semnou nikdo nebavil, to naopak, ale myslím, že bude pro všechny tam lepší, mluvit svým rodným jazykem a nemuset stále přepínat do angličtiny.

Dal jsem tedy po týdnu výpověď a začal se plně soustředit na hledání práce která mi bude lépe vyhovovat. Mezitím nám přestal doma fungovat internet od sousedů, takže chodím každý den do kavárny, kde projíždím nabídky práce a rozesílám životopisy. Už mám i domluvený pohovor v pátek 24.11. ve firmě která prodává komunikační a navigační zařízení pro lodě. To bude trošku jiná liga, tak jsem zvědavej, držte mi pěsti.

Jeden z benefitů v TGI’s bylo jídlo se slevou a taky jsem si na noční šichtě mohl vzít zbytky zeleniny, slaniny, kaše a omáček, což byly skoro tři kila jídla.

IMG_20171113_004921

Doma děláme velké pokroky v kuchyni, tedy každý týden položíme asi 6 dlaždic, pak to zapijem pivem a jdeme hrát hry po síti proti sobě.

DSC_0008

Mezitím mi přišel z Číny superlevnej dualsim za 14$ abych mohl zapnout všechny čísla který zrovna mám. Podporuje GPRS, má lampičku a dokonce hada.

IMG_20171117_141327

Příští středu by nám měli přijít zapojit náš vlastní internet, bude to 50/3mbit za 40€ a za modem si řekli 140€ Surprised smile Bude to přesně na moje narozeniny, tak jakej lepší dárek bych si moh přát.

IMG_20171107_161124_hdr

Jo a taky jsem začal chodit na řečtinu. Už jsem teda byl dvakrát. Kurzy vedou něco jako Mormoni, to je náboženství, který si myslí, že oni jsou to jediný původní schválený od Ježíše a celkově je to založený na příběhu, kterej postrádá logiku i důvěrihodnost. Ale to je jejich problém, pro mě je důležitý, že se mě opravdu snaží naučit jazyk, zadarmo a jediný co musím udělat je vyslechnout si jejich modlitbu na začátku a na konci hodiny.

Měsíc za mnou

DSC_0016

Tak už je to 38 dní co tady zevluju a zatím se nic zásadního nezměnilo.

Drobné věci, které jsem zatím dokázal:

  • dvakrát jsem byl v Nikósii
  • poslal jsem životopis asi dvaceti firmám, ale jen jedna odpověděla
  • byl jsem v bance založit účet, ale nejdřív musím mít potvrzení o pravidelném příjmu a pak teprve mi ho zřídí
  • pořídil si v Ikei kvalitní matraci a nechal si jí dovízt domu
  • pořídil si brejle, šnorchl a chodil každej den plavat
  • několikrát jsem vymaloval naší budoucí kuchyň
  • taky jsem  v místnosti pro hosty smontoval lednici a plynový sporák
  • byl jsem na pohovoru dokonce v Mekáči, kterej máme za barákem, ale vadí jim že neumím řecky
  • zítra jdu na pohovor do TGI Fridays, tak uvidim…

DSC_0009

Aspoň pár fotek jsem vytvořil

DSC_0041

Kočky jsou tady úplně všude, žijou na ulicích a lidi se o ně starají, i já už jsem jim začal nosit žrádlo

DSC_0043

Zítra taky budu volat na lekce řečtiny zdarma, jestli budou mít ještě místo, tak do toho půjdu, abych se naučil aspoň základy

DSC_0075

Každá druhá restaurace tady hledá zaměstnance, ale prostě chtějí řečtinu nebo ruštinu

DSC_0044

Koupací sezóna pomalu končí, dřív jsem chodil plavat každej den, teďko se ochladilo, takže tam vlezu tak jednou tejdně.

aG0025213

Zpátky na Kypr

27. Září – 1. Října

IMG_20170927_070215_hdr

Tenhle trip začal už ve 4 ráno a byl trochu těžší než ty předchozí. Musel jsem si zabalit věci na několik měsíců a ještě jsem sebou táhnout klávesy od Yamahy pro Jirku, protože jsem to už měl vymyšlený od Března, že mu je přivezu. Měl jsem zaplacený jen jedno zavazadlo, takže jsem je musel nějak elegantně spojit s krosnou aby to byl jeden kus.

IMG_20170926_235441

Přestup jsem měl v Londýně a čekal jsem tam asi 9 hodin. Venku bylo hnusně a uložení věcí na letišti by stálo 20 Ł, takže jsem do centra nejel. O půlnoci jsem přilítnul na Paphos a kolem jedný jsem byl u Jirky, kterej mě přivítal a šel spát, protože ráno musí do práce.

IMG_20170928_134449_hdr

První den jsem se šel projít a omrknout  sortiment v místním Lidlu. Koupil jsem karton piv, ale doma jsem zjistil, že naše lednička nemá dveře a je vypnutá. Bylo krásně takže jsem šel asi na hodinu plavat a pak čekal doma na Jiřika.

IMG_20170928_122224_hdr

Zabral jsem si jeden z pokojů v tomhle bytě, vytřel a ukradl si matrace z gauče. Taky jsem dal dohromady stůl.

DSC_0003

Tohle je můj výhled z okna.

DSC_0005

Na víkend byl naplánovanej výlet někam, ale všichni to furt měnili. No nakonec jsme jeli do Nikósie a šli kalit s Denisem a Eddiem.

G0025060

Druhej den se pořád nic nedělo, lidi se dohadovali kdo kam by chtěl jet a bez koho nepojede, až jsme ve 4 hodiny utvořili skupinku pěti lidí a jednoho psa a jeli jsme do Akamaz, konkrétně Blue lagoon.

aG0045074

Cesta byla po dálnici rychlá a přesto jsme jeli 3 hodiny a pak ještě hodinu pěšky. Kemp jsme rozestavěli už za tmy a jali se grilovat zeleninu a žampiony na otevřeném ohni, i když je to tady přísně zakázaný, protože už od Března nepršelo.

Vypili jsme dohromady dvě vína, jednu Zivanii a každej si někam zalezl. Amatéři měli stany, já měl karimatku a spacák a Jiřik jen takovou tenkou deku z Ikei a v noci pak nevěděl jestli si jí dát pod sebe nabo na sebe.

Ráno jsem vstal první protože mi svítilo do ksichtu a snědl jsem brambory v alobalu co jsme naházeli večer do popela. Asi hoďku jsem šnorchloval, šel se projít a pak několik hodin odpočíval v houpací síti.

G0065103

G0085118

Kolem čtvrtý už jsem fakt umíral nudou a tak jsem byl rád, že Jirka se mnou vyrazil na kopec. Vzali jsme to hardcore cestou přímo za nosem, přes křoví, rokle a trny. Po hodině a půl jsme stanuli na vrcholu i když značně poškrábaný a od krve.

G0135148

IMG_20171001_164714_panorama

Když jsme došli zpátky, naložili jsme naše drobnosti do auta a museli zase jít pešky pár kilometrů na parkoviště, protože bysme se do toho auta všichni nevešli. Cestou na parkoviště, jsem řikal že by bylo vtipný kdyby to auto nešlo nastartovat, protože si Tanner včera svítil na stavbu stanu asi půl hodiny, což se během pár minut potvrdilo, když nám volali, že baterka je prázdná a ať seženeme pomoc. Byla už tma, tak jsme šli do nejbližší restaurace, kde nám dohodili offroad taxikáře s krásnou Toyotou. Dostali jsme zadara dvě točený piva a během čekání na něj jsme ještě pomáhali vyprostit ruskej páreček co se zasekl na obrovskym kameni na parkovišti. Když přijel pán s Toyotou, naložil nás i se psem a pivama a jel jak šílenec za našima kámošema, takže jsem byl celej politej tim pivem a Max se málem poblil z okýnka. Pán nás teda nastartoval pomocí kabelů a za tuhle prácičku si řekl 100€. Na to jsme se víceméně složili a jeli jsme další dvě hodiny zpátky do Limassolu.

Nantes

4. Září

IMG_20170905_182039-02

Ve 20:40 jsem přiletěl do Nantes a Justine mě překvapila tím, že čekala na letišti. Měli jsme se totiž sejít až druhý den ráno. Předal jsem jí kolonádu a odvezla mě do centra kde jsem měl garsonku přes Airbnb. Během chvilky jsme se ale rozhodli, že nejdřív mi ukáže svoje město Saint-Nazaire. Odjeli jsme do domu jejích rodičů, kteří jsou bohužel zrovna na dovolené ve španělsku, takže jsem je nemohl poznat. Cestou jsem se stavil pro sýr, bagetu a víno a už jsem se cejtil jak správnej francouz.

Ráno jsme začali bunkrem z druhý světový s ponorkou uvnitř, kterej postavili němci během okupace.

DSC_0287

Saint-Nazaire je hlavně přístavní město kde se staví ty největší lodě na světě, jako je Queen Mary 2 atd. Zrovna jednu takovou budujou a postavit jí netrvá ani rok.

DSC_0294

Pár století zpátky tohle bylo hlavně centrum ochodu s otroky a víc než polovina co putovala do USA byla zakoupena právě tady. Připomíná to zde jedno umělecké dílo.

DSC_0313

Odpoledne jsme jeli na La Baule protože je to nejdelší pláž v Evropě. Měří neskutečných 12 km. Bylo trochu větrno, takže jsem tam vlezl jenom po kolena, ale můžu říct, že pořád teplejší než Balt.

DSC_0336

IMG_20170905_175051_hdr

Dál jsme jeli do městečka Guérande, kde se těží mořská sůl pro celou Francii. Zrovna asi není sezóna, takže jezírka byly prázdný, ale aspoň jsem viděl kopce soli ve skladech a koupil si malej pytlík tý nejkvalitnější co měli.

IMG_20170905_193337_hdr

Odtud už jsme si to štrádovali zpátky do Nantes. Auto jsme nechali daleko od centra, protože jsme nevěděli že k mýmu ubytku náleží i parkovací místo zdarma.

DSC_0346

Vypil jsem 4 lahváče a mohli jsme vyrazit do nočního města. Nejdříve pivní bar a potom Irská hospoda, kde mě oslovili batře, protože věřili tomu, že jsem z Irska.

IMG_20170905_235228

Další ráno jsme se vyhrabali asi ve čtvrt na jedenáct a šli se podívat na hrad.

DSC_0367

K obědu smaženej sýr se salátem a pivko co mělo 10,7%.

Odtud jsme šli na ostrov do dílny kde se vyrábějí obrovský zvířecí stroje.

DSC_0393

DSC_0396

Dále kafíčko na náplavce v Kantýně kde byli tyhle svítící kroužky, který jsem pak v noci fotil

DSC_0427

a pak už nejvyšší budova ve městě s vyhlídkovym barem.

DSC_0387

DSC_0433

Dál už jsme se s Justýnou rozloučili a já ještě vyrazil na noční průzkum města.

DSC_0439

DSC_0442

DSC_0445

DSC_0447

DSC_0451

DSC_0454

DSC_0458

DSC_0472_6_9_Natural

Poslední den ráno jsem si skočil vedle do pekárny pro čerstvou bagetu a poslal jsem Márovi ten nejhezčí pohled co jsem tu sehnal.

Taky jsem šel kolem křivýho hřiště podívat se na jeden park, ale byl částečně zavřenej, takže sem pak už jel na letiště a za chvíli jsem byl doma.

IMG_20170907_123942_panorama

Helsinky

1. Září

Když jsme dopluli do Helsinek, zaujalo mě v přístavu hned několik věcí. 1# Čurající panáček byla jedna z nich.

G0454954

2# Museum počítačů, konzolí a her, které bylo zdarma ve dvou patrech obchodu s elektronikou.

IMG_20170901_145154

3# přístup na střešní terasu obchoďáku, kde byl výhled na přístav a  trajekty

G0464955

4# ale taky MIG zaparkovanej na tý střeše

G0474958

Došli jsme zdárně až do centra pěšky a uzamkli si krosny ve skříňce na nádraží

G0534981

Posvačili chleba a sýr dvou plísní před katedrálou

IMG_20170901_171842

V přístavu jsme si vybírali loď na který budeme dneska spát, protože hostel si nemůžeme dovolit

IMG_20170901_173119_hdr

G0594994

Z terásky jedný kavárny jsme pozorovali kluka dole jak dělá svůj dnešní první burger, zatímco se lidi dole koupou v termálních bazénech.

G0665008

Kolo jelo, ale my ne.

G0675015

Sem jsme zámek nepřidali, ale za to jsme si koupili jízdenku na městkou na 24 hodin a jeli jsme spát na letiště, protože nádraží i okolí bylo plný bezďáků a podivnejch skupinek.

IMG_20170901_175725_hdr

Ráno jsme zase zamkli krosny na letišti a jeli zpátky do centra. Snídali jsme na břehu řeky a právě probíhala kvalifikace dračích lodí.

IMG_20170902_121621_hdr

Houbičky jako tahle se dají najít dokonce i v centru, Fiňáci se v houbaření nevyznaj a tak by si nikdy sami houbu neutrhli – pouze ty bezpečný z krámu.

IMG_20170902_122554

Čas se nám krátil, ale stihli jsme ještě prolítnout botanickou a na závěr se přimotat do nějaký červený demonstrace proti válce asi.

IMG_20170902_123845

IMG_20170902_131349

Jinak celá cesta trvala 19 dní a ujeli jsme stopem minimálně 2379km.