4. Září

Ve 20:40 jsem přiletěl do Nantes a Justine mě překvapila tím, že čekala na letišti. Měli jsme se totiž sejít až druhý den ráno. Předal jsem jí kolonádu a odvezla mě do centra kde jsem měl garsonku přes Airbnb. Během chvilky jsme se ale rozhodli, že nejdřív mi ukáže svoje město Saint-Nazaire. Odjeli jsme do domu jejích rodičů, kteří jsou bohužel zrovna na dovolené ve španělsku, takže jsem je nemohl poznat. Cestou jsem se stavil pro sýr, bagetu a víno a už jsem se cejtil jak správnej francouz.

Ráno jsme začali bunkrem z druhý světový s ponorkou uvnitř, kterej postavili němci během okupace.

Saint-Nazaire je hlavně přístavní město kde se staví ty největší lodě na světě, jako je Queen Mary 2 atd. Zrovna jednu takovou budujou a postavit jí netrvá ani rok.

Pár století zpátky tohle bylo hlavně centrum ochodu s otroky a víc než polovina co putovala do USA byla zakoupena právě tady. Připomíná to zde jedno umělecké dílo.

Odpoledne jsme jeli na La Baule protože je to nejdelší pláž v Evropě. Měří neskutečných 12 km. Bylo trochu větrno, takže jsem tam vlezl jenom po kolena, ale můžu říct, že pořád teplejší než Balt.

Dál jsme jeli do městečka Guérande, kde se těží mořská sůl pro celou Francii. Zrovna asi není sezóna, takže jezírka byly prázdný, ale aspoň jsem viděl kopce soli ve skladech a koupil si malej pytlík tý nejkvalitnější co měli.

Odtud už jsme si to štrádovali zpátky do Nantes. Auto jsme nechali daleko od centra, protože jsme nevěděli že k mýmu ubytku náleží i parkovací místo zdarma.

Vypil jsem 4 lahváče a mohli jsme vyrazit do nočního města. Nejdříve pivní bar a potom Irská hospoda, kde mě oslovili batře, protože věřili tomu, že jsem z Irska.

Další ráno jsme se vyhrabali asi ve čtvrt na jedenáct a šli se podívat na hrad.

K obědu smaženej sýr se salátem a pivko co mělo 10,7%.

Odtud jsme šli na ostrov do dílny kde se vyrábějí obrovský zvířecí stroje.

Dále kafíčko na náplavce v Kantýně kde byli tyhle svítící kroužky, který jsem pak v noci fotil

a pak už nejvyšší budova ve městě s vyhlídkovym barem.

Dál už jsme se s Justýnou rozloučili a já ještě vyrazil na noční průzkum města.

Poslední den ráno jsem si skočil vedle do pekárny pro čerstvou bagetu a poslal jsem Márovi ten nejhezčí pohled co jsem tu sehnal.

Taky jsem šel kolem křivýho hřiště podívat se na jeden park, ale byl částečně zavřenej, takže sem pak už jel na letiště a za chvíli jsem byl doma.