Třetí třída nebyla tak špatná, plná baťůžkářů, mnichů a chudejch lidí. Během cesty pořád chodila služba s čerstvým jídlem, pitím, brambůrkama a tak za ceny jako v krámě, ale já měl kilo banánů, kilo mandarinek a černý sušenky s příchutí zelenýho čaje.

Moc jsem se teda nevyspal, ale aspoň pak po rozednění bylo na co koukat.

V Chiang Mai jsem konečně vyzkoušel krále všeho ovoce – Durian.

Je to ovoce, který je dost aromatický, někomu to voní a někomu smrdí, třeba do vlaku se s tim nesmí. Ale hlavně rozděluje lidi na dvě skupiny víc než náš prezident. Jedni to milujou a druzí  nenávidí, nic mezi. Mě to docela chutnalo, ale asi už si to znovu nedám, protože je to nesmyslně drahý. Po příchodu do hostelu jsem si dal sprchu a aspoň na dvě hoďky usnul. Večer jsem šel na pivko s dvouma Čechama – vázně jsem vypil pivo, tady je důkaz.

Skvěle jsme si s Kristýnou a Markem pokecali a hlavně mi dali několik zajímavejch tipů, co vidět ve městě a kolem města.

Celej den jsem tak nějak zevloval po obchoďácích a čekal až zapadne slunce. Pak jsem šel zase na vyhlášenej noční market a dal si par dobrot. Taky tady dneska probíhal nějakej tatoo jam, ale to už jsem prostě nestíhal. Zejtra ráno si chci půjčit skůtr a vyrazit na nejvyšší kopec v Thajsku. Je to přes 50 km, tak snad tam dojedu 😀

Další dva dny v Bangkoku byli fajn, našel jsem velkýho stojícího Buddhu, vyzkoušel spoustu novejch jídel, zašel do největšího obchoďáku ve městě a taky do chrámu kde se dá vylízt až na střechu.

A východu jsem si dal křepelčí vajíčka a pak se projel po řece – emhádéčkem.

Taky jsem si koupil jízdenku do Chiang Mai na vlak – 3 . třídou. Cesta bude 14 hodin, takže když buddha dá, budu tam zejtra v poledne.

Karimatka vydržela celou noc, což mě potěšilo, jak jsem jí pěkně opravil. Dal jsem si snídani, rozloučil se s nejlepšíma lidma z vyhlídky 3 a šel se podívat na doporučovanou pláž Loh mu dee.

Placatej štírek.

Skoro nikdo tam nebyl, ale za to tam bylo vedro. Nedalo se vůbec jít na slunce nebo do vody, tak jsem si 2 hodiny hrál s krabama a natáčel je. Po obědě jsem nasedl na trajekt a pak pokračoval busem a v 5 ráno jsem byl v BKK.
Tady jsem šel do hostelu Shadow inn v chinatownu, kterej je tak na stejný úrovni jako The Overstay, akorát místo grafitů na zdech je tu plíseň. Oficiálně je check-in až ve 2 odpoledne, ale měl jsem štěstí a pan Ind mě ubytoval už v 9 ráno. Vyrazil jsem na tržiště na menší nákupy a jídlo a během chvilky jsem měl splněno 20 tisíc kroků.

Závody v autodráze, týmy konstruktérů, depa a rozhodčí.

Číňani tady kupujou hlavně zlato, vsechny obchody jsou narvaný.

Já jsem si koupil šátek na hlavu, lidi na mě nemluvěj když ho nosim.

Tohle je výhled ze střechy hostelu.

A tuhle potvoru jsem měl k večeři.

Noční život.

Právě jsem viděl kočku, jak si chytla hada, sežrala ho, pak ho vyblila a znovu sežrala. Kočky tady na vyhlídce číslo 3 jsou hrozně hladový, asi proto se tu cejtim tak bezpečně.

Dneska jsem se tu zase probudil, bohužel na prázdný karimatce, která mě po opravě zklamala už během třetího použítí.

Sešel jsem dolů do civilizace, cestou jsem si vyslechl pár „respekt man“ od kolemjdoucích, protože jsem šel bosej bahnitou a kamenitou džunglí a dole jsem jí nafoukl a potopil do moře, abych zjistil kde ta potvora uchází. Bylo to pořád to samý místo který jsem už opravoval, tak jsem tam prdnul ještě jednu záplatu a další noc ukáže. Skočil jsem ještě pro novej repelent a a pastu a pak už jsem nasedl na loď, která nás vozila celej den po okolních ostrovech.

Několikrát snorchlování – tolik rybiček co dneska, jsem neviděl za celej život. 

Zastávka na bamboo island, mosquito island, monkey beach.

A hlavně zastávka na phi phi leh, což je spodní menší ostrov kde se natáčela The beach. Pak taky blue lagoon a vikingská jeskyně a ještě další jeskyně bez jména. No prostě toho bylo hodně, i malej obídek v ceně, vyplatilo se to.

Tak jsem nezaspal, na sedmou došel do přístavu a ve 3 odpoledne jsem už byl na Phi Phi.

Nejlevnější ubytování mi tu nabídli za 200 bahtů v zaplivanym hostelu, tak jsem šel radši na kopec do džungle a našel jsem krásnou vyhlídkovou terasu pod vysílačem, kde jsem si koupil mladý kokos a mohl tam za 50TBH přespat na zemi ve stanu. Nemam sebou moskytiéru, takže to bylo nutný, protože komárů je džungli fakt hodně. Ráno když jsem si dával kafe a dojídal posledních 5 banánů, tak přišli 3 Češi. Pokecali jsme o tsunami, o cestování a zaše šli.

Dneska se snažím sehnat jednosměrnou jízdenku na ostrov Phi Phi Leh, to je ten kde se natáčela The Beach (2000) s DiCapriem, chtěl bych tam přespat a zejtra aby mě zas někdo hodil zpátky, ale buď mi říkají že to je nemožný tam spát, protože to je přírodní park nebo je to možný, ale chtěj za to 1500. Tak stále doufám že to nějak vyrešim. Teďko jsem na sněz co můžeš za 150, přežírám se a odpočívám.