Docela mě zaujal jeden místní hotel s názvem Sun City. Je to vlastně taková Španělská vesnice, ve které jsou ulice, domky, náměstí, bary, restaurace, střešní terasy, ale celé to jenom chátrá, skoro všechno je zavřené a nikdo tu nebydlí.

Byl jsem se zeptat na recepci, kolik stojí 1 pokoj pro 1 osobu na 1 noc, slečna byla trochu překvapená, vzala do ruky kalkulačku, nic do ní nenaťukala a pak vyprskla 20.000 forint.

Škoda že to je mimo moje možnosti, možná bych tu strávil jednu noc.

Včera jsem přespal v parku před Univerzitou, jak mi doporučil jeden CS a hned v 10 ráno jsem se vydal stopovat. Lidi co mě dneska vzali umí jenom Maďarsky, takže jsme si moc nepokecali. Ráno bylo krásně, ale cestou začalo pršet a prší s přestávkami pořád.

Hledal jsem nějaké slova, kterým bych rozuměl a našel jsem.

Z bankomatu jsem si vybral nějaký drobný.

Balaton má krásnou bílo – průhlednou barvu, už se těším až tam vlezu.

A ještě jsem si vzpomněl na most v Győru, který hraje všemi barvami

Z Břeclavi to šlo dost těžko, musel jsem dojít až k nájezdu na dálnici a čekal jsem tam skoro hodinu. První auto mě  vzalo někam na Slovensko a druhé až do centra Bratislavy kam jsem dorazil tak ve 14 hodin.

Docela mě překvapil Dunaj, tím jak je široký, čistý a hlavně jak rychle teče. Zašel jsem si do obchoďáku  na wifi, napsal jsem asi 30 lidem na couchsurfingu a tak 8 mi odpovědělo, že jsou mimo nebo že mají plno. Vyrazil jsem teda podívat se na hrad, tam jsem jen pokecal s nějakou holkou z Austinu, TX o tom že studuje v Praze a že má v létě intenzivní kurz češtiny.

Pomalu se začínalo stmívat, tak jsem si otevřel kvalitní moravské víno a vyrazil proti proudu až k poslednímu mostu.

Když jsem přecházel most, tak jsem si všiml ohně na pláži dole u řeky. Na konci mostu jsem potkal nějaké lidi, asi syna s matkou a s lahví v ruce jsem se ptal jestli je dobrý nápad jít se podívat tam k tomu ohníčku. Řekli mi, že tam určitě budou bezdomovci a ať jdu spát radši do Rakouska 🙂 Nakonec k nim doběhl i jejich tatík a doporučil mi spaní v nedalekém bunkru, že tam teď viděl oheň a že tam je jakési občanské sdružení a že tam bude bezpečno. Tak jsem se tam vidal, bylo to asi 2km po cyklostezce a když jsem dorazil na místo, tak zrovna jeden z kluků nastupoval do Suzuki Samuraie. Trochu jsem na něj vybafl, ale řekl jsem: Přicházím v míru 🙂 Pochopil hned můj problém, ukázal mi místo kam si můžu postavit stan, pozval mě ke stolu a představil mě ostatním. Kluci byli velmi pohostinní, nabídli mi maso z grilu i rum. Večer jsme si ještě zazpívali mezinárodní písničky s kytarou  (třeba Horkýže nebo Kluse) a přiopitý jsem usnul ve stanu jako špalek. Ráno jsem si vysušil stan, kluci mi udělali v bunkru čaj, tak jsem posnídal a vyrazil na cestu. Ještě mi vyrobili z kartonu krásnou cedulku Rajka / Györ a s přátelským rozloučením jsem šel k dálnici.

Třemi  auty jsem se dostal z BA do Győru asi za 4 hodiny. Teď jsem si prošel centrum, sedím v parku a píšu. Nikomu nerozumím ani slovo, všichni se tady učí němčinu. Obchody jsou v neděli  zavřené a dokonce i v centru města vyjedou ze země patníky aby nemohli jezdit žádné auta. Uvidím kde přespím dneska, na CS zatím nikdo neodpovídá.

Včera v noci po napsání příspěvku se na Děvín hnala bouřka tak ze 3 stran. Přihnala se ale jen skupinka opilejch Slováků (3 párečky) a měli sebou ještě dostatek vína. Tak jsem se s nima dal do řeči a jeden z nich, co ještě docela dokázal chodit, měl titul z radiokomunikací 🙂 takže jsme seděli pod tím vysílačem pozorovali blesky a kecali do noci o gigahertzích a modulacích.

Ráno jsem jim uvařil čaj a vyrazil do Mikulova, protože jsem doufal, že by mohla byt otevřená pošta a já bych se mohl zbavit nějakých zbytečných věcí. Stihl jsem to 10 minut před zavíračkou, ale paní neměla na prodej krabice. Tak jsem si vzal tu největší bublinkovou obálku a poslal si domů vařič, ešus, světlo ke gopru, čímž se můžu zbavit i rejže, čočky, baterií, cukru, soli a další zátěže. V Mikulově jsem si ještě koupil klobásu a vodu a pak čekal na stop asi 15 minut, než jsem se dostal do Břeclavi. Teďko jdu k nájezdu na dálnici a doufám, že tak za hodinu budu v Bratislavě.

Dnešní (první) noc nebyla nic moc. Spal jsem na břehu 1. jezera, schovanej pod stromem a vedle mě měl pelech ježek, kterej hrozně smrděl, dělal rámus a běhal kolem mě dokola. Nademnou si dávali závod cikády, kdo bude hlasitější, občas přeze mě přeběhla myš a ve vedlejším kempu měl koncert nějakej rapper. Ráno jsem si dal čaj, přerovnal krosnu a vyrazil po cyklostezce podél jezer. Ušel jsem asi 16km, udělal 18 tisíc kroků a vyškrábal jsem se přes dívčí hrad až na vysílač Děvín. Cestou jsem koupil vody, párátka, vteřinový lepidlo, banán, místní ryzlink vlašský a taky jsem se hrozně spálil. Viděl jsem požár pole i člověka co se učil na paraglidu a málem se zabil. Víno jsem vypil na vrcholu s nějakejma skoro místníma lidma a bylo moc dobrý a studený. Dneska to bude bez fotek, protože tady na kopci je připojení tak 1kbps. Tak dobrou.